neděle 9. září 2018

2. - 8. 9. Jak jsem si dělala kamarády






Nedělní návrat domů, kde na mě čekal jen studený pokoj, ještě pozvedl několik příjemných dnů s Mladým a nadějným, během kterých jsem stihla sedmkrát přemalovat jednu a tutéž zeď. Na to, jak nepřizpůsobiví oba jsme, si překvapivě rychle zvykám na společné fungování.

Začátkem týdne vyrážím na seznamovací akci od školy. Pro jistotu neočekávám nic, jen se snažím zapadnout. Brzy poznám, že přítomné lze rozřadit do dvou nemísitelných skupin - podezřelá individua s fitness limitně se blížící nule (zpravidla chemici), kteří se sami od sebe ani při nejlepší vůli s nikým neseznámí, a sociální noční tvory s vysokým nárokem na prostor (právníci a filoložky). Moji neschopnost ztotožnit se s tou či onou skupinou nezměnila ani osvědčená stmelovadla s ledem, a tak s třeštící hlavou a víc než rozporuplným pocitem ze sebe samé odjíždím.

Sestavuju si rozvrh a naposled volím mezi přírodními vědami a filologií. Zakázala jsem si se po čase ohlédnout s pocitem špatné volby, není to slibný začátek?

Po několika bolavých rozhovorech s Mladým a nadějným trávím sobotu zalezlá v posteli s hrnkem kakaa a na Město, které bývalo strojem neutěšeně prší.



Květovi s příslibem pravidelného přísunu čtení

Žádné komentáře:

Okomentovat