sobota 30. května 2015

Šumění Šumavy




tentokrát maličko delší, tož ku poslechu: Traband - Vlaštovky
(letos budou na Zámostí, tak šup pro lístky)


nějaký ploník




Zapomněla jsem doma polarizák a nehlídala přepaly, škoda. A -zase- jsem si potloukla objektiv, už ty šutry fotit nebudu...

brusnice borůvka; Vaccinium myrtillus L.

Všechno je rozkošné. Rukávy a živůtek dokonale přiléhají, každý záhyb vlečky je na svém místě, každá stužka je oprávněná a každá náběrka má platnost, a celek této krojové stavby korunuje jako štít krásná hlavička, plná plavých kadeří, a hledí skoro podivuhodně mladě ze staromódního obláčku šatů. Je očividné, že má hroznou radost ze svých šatů, a proto se do nich také až do úplnosti přistrojila. K světlým kadeřím se podivně vyjímají tmavohnědé, skoro černé oči, když jima příležitostně polekaně nebo zvědavě vzhlédne od práce - ale potom spočívají ve svém zarámování tak čisté a kulaté, že je vidět, jak ta mladá dušička, nedotčená bolestí a vášní, ještě tak bezelstně neobratně vyhlíží ven svými okénky, protože svět je tak velikánský a nádherný. Podle vlasů je jí víc než osmnáct, podle očí méně než čtrnáct let. Asi je jí něco mezi tím.
*
*

*
*
Starší ještě není oblečena. Sedí v bílém nočním oděvu na jakési pohovce, na níž má rozloženo mnoho papírů a pergamenových svitků a něco v nich hledá. Množství černočerných rozpuštěných vlasů protíná širokým, dolů spadajícím proudem nařasené sněhobílé noční roucho. Tvář je jemná, oduševnělá, jen poněkud bledá, proto z ní oči svítí tím temněji, jsou v souladu s vlasy černočerné a skoro ještě větší než hnědé oči sestřiny.
Adalbert Stifter: Hvozd   

Četla jsem ho dřív, klid biedermeieru vždycky utiší bolavou hlavu. Ani jsem nevěděla, že byl ze Šumavy.

Vydra bez vyder, ale zato s rozsivkami










troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola)







Nenápadná, ale krásná vlochyně bahenní. Neostrá, zato halucinogenní a vyrvaná v I. zóně (je to plevel...)








selfie ve slaťovém jezírku =)


Pěkné to bylo. Oba páni učitelé byli poměrně sdílní (tahala jsem z nich rozumy a na oplátku jim při obědu přenechala nějaké ty bílkoviny), počasí vlídné a sprcha horká =)  Plánuju brzké repete.

fotka jak prase, vím, ale nemůžu z té slečny spustit oči


tvůrčí exogenní činitelé =)












2 komentáře:

  1. Super fotky, škoda, že jsem nemohl taky poslouchat ta moudra...
    Ale zase vím, co se stane, když se vožerou páni vědci... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pan Sk. : ,,Havlíčku, vohni se mi tady pro tu nádheru! No, vidíte ty - kvíčala!- dva lístky? To je pstroček - zase, slyšeli jste? kvíčala, povídám! A ta rula, totiž pstroček..." Dobrej člověk =)
      Pan Bř.: ,,Mamina chodí občas běhat, viď? Úplně jsem se lekl, že bude po tobě!" Asi tak nějak.
      Oba byli rádi, když jsme se na něco ptali (já, Ančí, Vašek... samý géčka), neb prváci projevovali značně menší nadšení, ať už z elektrárny, bahna, lišejníků, šutrů, večerky...
      Teď koncem června je na Upolínce Veletrh vědy a výzkumu, neplánuješ se tam jet podívat? Já tam nakonec nejedu, pač budu na vlčích hlídkách, ale alespoň bys mi to mohl zdokumentovat a povyprávět... =)

      Vymazat