S příčkou v Německu: ohne Fleisch, bitte!

Martinskirche; Köthen (Anhalt)

Tak zase po roce tradiční ZUŠácký koncertoidní výlet. Ošklivý.

Edit: Pro úplnost ještě odkaz ke Květovi na blůček. Nezasvěceným se jeho povídání může zdát prapodivné, neb každá věta je vlastně narážkou, ale jistě pobaví =)

Dala jsem si budíka na třetí ráno, že za tři hodiny se přece musím stihnout nachystat. Až na tradiční dilema, jestli přibalit raději další pomeranč, nebo další tričko, to šlo rychle. Jednu polovinu batohu zabralo jídlo, druhou flétna a knížky. Už jsem jen hrdinně vmáčkla foťák někam mezi angličtinu a pyžamo a vyrazila.

Za těch sedm hodin v autobuse se mi podařilo zničit oba deštníky, co jsem s sebou brala, přesvědčit Aničku, že vysoká v Ústí je určitě parádní (jedno z nejmilejších měst, co jsem kdy viděla) a vytočit našeho řidiče doběla (chudák netušil, že v podobném duchu se ponese i zbytek týdne...  ^^).

Evangelische Kirchengemeinde St. Jakob; Köthen

O našich dalších aktivitách bych se nerozepisovala, úplně se nezadařilo.
Ale pár poznatků o Německu a německých člověcích:

• mají zvláštní zájem ve stavbě klátících se budov, viz fotky
• nehrají tolik na parkovou krajinu, nebo alespoň ne stylem "golfové hřiště a každých 125m javor"; stromy mají zelenější a nesrovnatelně krásnější (stářím zkroucené duby, obrovitánské kaštany, na každý zahrádce magnolii, bukový lesíky se spoustou klíšťat a tak)
• národním jídlem jsou těstoviny s omáčkou z rozředěného kečupu
• jejich děti nekřičí a vždycky všechno dojídají

"přiřaď člověka" za dvě a půl žížaly

Lichtenburg, první koncentrační tábor pro ženy. A i po padesáti letech jde vidět, že něco není dobře.

"udělej stojku před oltářem a cvakni"

pryšec chvojka; Euphorbia cyparissias

Karamelka: ,,Věž v pozadí trochu ruší, ale jinak vážně nádherný křoví!"

platan javorolistý; Platanus × hispanica

Jel s náma jeden kytarista, který je už půl roku vegan. Výbornej člověk. Neustále se dovolával nějakého speciálního jídla a když už mi asi po desáté tvrdil, že jogurt je vražda, měla jsem sto chutí udělat z něj veganskej tatarák. O pár dní později mi řekl, že jsem pouhopouhá skrytá veganka a že on, veřejný vegan, mnou hluboce pohrdá... =D

Každý ráno jsem chodila courat po okolí, neb spolubydla nebyla zrovna tvrdými spáči a nechtěla jsem je zbytečně budit (stačilo jen otočit stránku nebo se pohnout na posteli). Kousek od našich chatiček jsem objevila cyklostezku. Prošla jsem jen asi prvních 8km (víc jsem si netroufla, pač bych mohla nestihnout snídani a to by bylo... =) ) a netuším, kam vedla, ale byla moc pěkná. Lemovala ji alej třešní, trnek, jabloní, občas hrušeň. Překvapilo mě, že i tak brzo tam jezdilo dost lidí, dědečkem-zelinářem počínaje a bandou bikerů konče. Myslela jsem, že budou nadávat, co lezu na cyklostezku bez kola, jak je dobrým zvykem našich cyklistů, ale úplně v klidu. Někteří se i snažili zapříst hovor. A ačkoli je úroveň mé němčiny nizoučká, občas jsem i rozuměla nebo vytvořila více-méně smysluplnou větu (s lehkou výpomocí angličtiny, ruštiny a pantomimy)  =)

Vypustit koncerty a věci s nimi spojené, byl by to pěknej výlet =)
Navrhnu to učitelům, třeba se za rok poštěstí ...