sobota 23. května 2015

Ku-ku-kuřecí


To si tak vesele běháte s tělocvikem v parku a odpoledne už je z vás dvojnásobný ku-ku-rodič.

Totiž, našly jsme vypadlá ptačí mláďata. Normálně bych je nechala být (ptáci jsou schopní mladé dokrmovat i po vypadnutí z hnízda, případně by se stali součástí potravního řetězce... zní to blbě, ale jo), ale tihle drobci, víc mrtví než živí, si zasloužili výjimku. Navíc jsme pár metrů od nich našly další ptáče mrtvé, nejspíš roztrhané od psa. Nejsem tvrďák, vážně ne.
Po škole jsme s Aničkou zase běžely zpátky do parku (mám dojem, že jsme si zaběhly rekord) a po pár minutách hledání jsme je našly, totálně na šrot. Už jsem jim moc šancí nedávala, ale zapracovaly samaritánské pudy, a tak jsem si je odnesla domů (ono až tak nevadí, že já jsem magor a Anička blázen, horší je naše vzájemná podpora). Snad ještě z mé papouškovské éry jsem v mozku vylovila nápad na krmení vaječnou směsí a tvarohem (Go vegan!), vyhrabala z šuplíku stříkačky (Anička:,, Ani se nebudu ptát, proč je máš i s jehlou..."), otesánci spokojeně otvírali zobáky a po pár hodinách trochu pookřáli. Následovalo neúspěšné volání do ptačí záchranné stanice a několik dlouhých nocí. Během pár dní se úplně opeřili, přibrali dvacet gramů a bohužel se přestali bát. Sestra je i pojmenovala, takže místo "kuřat" máme Rozálku a Alfonse. Paráda.










Snažila jsem se je udržet co nejvíc divoké, no, nezadařilo se. Když mě vidí, křičí a čekají na jídlo... Bereme je co nejvíc ven, chytáme brouky (,,Počkej, Alfons, nejdřív tu sváču determinuju"), v tom jsme s Ančí pořád ještě lepší, všichni čtyři tak nějak zkoušíme lítat.
Nevím, jestli se podaří je vypustit. Nebo spíš, jestli venku přežijí. Zatím ještě sami neloví, ale už alespoň zkouší oklovávat lino  =)



Anička si pořád myslí, že budou venku v pohodě. Já jsem radši koupila pár metrů pletiva a začnu stavět voliéru. Tak uvidíme.

D.

4 komentáře:

  1. :-D ..a co na to ku-ku babička?
    Je to pěkný, že se o ně takhle staráš :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Odpočítává dny, kdy konečně vypadnu z domu =D
      Ne, ona už, chudák, dávno rezignovala...

      Vymazat
  2. Já sice nejsem zastánce vychovávání divokých zvířat doma, ale jelikož jsem milovník ptactva, tak jak se znám, také bych si tyto malé kosáky (alespoň myslím, že to byli mláďata kosů ) vzala ,aspoň než naberou sílu, domu :-) Zajímalo by mě, jak jsou na tom teď, jestli jste je pustili, nebo si na vás zvykli, což je logické vzhledem k tomu, že jste je krmili :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Rozárka je vypuštěná, Alfons bohužel nepřežil. Chodily jsme ji ještě dlouho ven kontrolovat a dokrmovat, ale už je naprosto soběstačná (alespoň co můžu jako člověk soudit) a přestává o nás jevit zájem =) Dobře se začlenila mezi ostatní kosáky a tváří se spokojeně, tak my také =)

      Vymazat